Zámek Drhovle se nachází v osadě Drhovle Zámek, která je součástí obce Drhovle v okrese Písek. Budova je chráněna jako kulturní památka a představuje zajímavou kapitolu v dějinách české šlechty.

Historie lokality sahá do čtrnáctého století, kdy se vesnice Drhovle dělila na dvě části – Velkou a Malou nebo také Horní a Dolní. V šestnáctém století obě části patřily ke Řepicím a horní díl vsi byl později upraven na hospodářský dvůr. Na jeho místě vznikla na začátku sedmnáctého století tvrz, jejímž posledním majitelem byl Bernard nejstarší z Hodějova, který zemřel v roce 1621. Tvrz byla následně zkonfiskována kvůli účasti jejího vlastníka na stavovském povstání v letech 1618–1620. Majetek si koupil Jan Vilém ze Švamberka a připojil jej ke kestřanskému panství.

Následující století přineslo řadu změn ve vlastnictví. V roce 1630 panství prodala Kateřina z Kalenic svému synovi Mikulášovi Deymovi ze Stříteže. Po jeho smrti se dědictví rozdělilo mezi bratry, později však opět spojeno. Konce sedmnáctého století se dožil Jan Vilém, který zemřel v roce 1685 a majetek odkázal synům. Ti jej v roce 1696 prodali hraběti Františku Mikulášovi Morzinovi, který okolo roku 1700 provedl zásadní přestavbu tvrze na barokní zámek. Od roku 1708 stála před zámkem kaple, kterou v devatenáctém století nahradila mešní kaple svaté Anny u severního konce bočního křídla.

Roku 1712 zámek koupila pro svého syna Františka Antonína Černína ovdovělá hraběnka Antonie Josefa Černínová z Chudenic. Pod tímto rodem se panství postupně rozšiřovalo – v roce 1715 o Bošovice a v roce 1726 ještě o Čížovou a Sedlici. V roce 1753 sňatkem s Cerninovou dcerou Marií Ludmilou získal panství kníže August Antonín z Lobkovic. Jeho potomci zůstali majiteli až do roku 1924.

Stavebně se zámek prezentuje jako jednopatrová budova se dvěma křídly v půdorysu písmene T, jejichž fasádu sjednotila barokní přestavba. Od severu vede k zámku lipová alej, v jejíž ose se nachází dvoupatrová věž s hodinami. Západní část zámku zdobí arkáda, zatímco na straně východní byly arkády zazděny. Z prvního patra východního křídla vede schodiště do přilehlého parku. Chráněný areál zahrnuje také lipovou alej, čtvercovou kamennou kašnu datovanou do období 1770–1880 a tři malé kapličky zasvěcené svatému Janovi Nepomuckému, svatému Floriánovi a svaté Rozálii.

Ve druhé polovině dvacátého století se zámek stal domovem pro seniory. Při přestavbě v sedmdesátých letech byla budova rozšířena o rampu u východního křídla, staré kůlny přestavěny na garáže a v areálu vybudována kotelna. V následujícím desetiletí se zřítila původní vjezdová brána a bylo přistavěno nové křídlo. Domov pro seniory Světlo zde existuje i v současnosti a je zřizován Jihočeským krajem.