Důl Michal má své kořeny v počátcích černouhelné těžby v Michálkovicích. V roce 1843 byly na tomto území hloubeny první dvě jámy pro těžbu uhlí. Jednu z nich, původně nazývanou Michálkovická jáma č. 3, v roce 1850 pojmenovali Michael na počest Michaela Layera, významného báňského odborníka a guberniálního rady. Důl se tak dostal na historickou mapu těžařského průmyslu.
Rozvojovým obdobím se stal rok 1856, kdy důl odkoupila Severní dráha císaře Ferdinanda. Pod její správou zůstal více než devadesát let – až do znárodnění v roce 1945. Vlastník se postaral o modernizaci: v roce 1862 byla zprovozněna tzv. Báňská dráha vedoucí z Přívozu do Michálkovic, která umožnila efektivnější expedici vytěženého uhlí po železnici.
V prvních desetiletích provozu se důl postupně prohluboval. V roce 1863 dosáhla těžní jáma hloubky 161,2 metrů. Práce byla závislá na parním pohonu – těžní stroje a čerpadla pro odvodnění jámy byly poháněny parním výkonem. Roku 1871 však došlo k neštěstí: při rekonstrukci těžní jámy se zbořila a do kráteru se sesula jámová budova i strojovna. Následující roky přinesly další technické zlepšení: v roce 1874 byl osazen nový parní těžní stroj o výkonu 120 koňských sil a instalován ventilátor Guibal o průměru sedm metrů.
Důl se rozrůstal. K roku 1882 byla těžba převedena z pomocného dolu Ferdinand, jáma Michal dosáhla hloubky 243,5 metrů. O šestnáct let později měla jáma již hloubku 397,8 metrů. Nástup nové techniky přišel v roce 1907 se zavedením strojního vrtání při ražbě chodeb.
Nejzáraznější transformace proběhla v letech 1912 až 1915. Důl byla zásadně přestavěn podle projektu architekta Františka Fialy. Klíčová změna spočívala v přechodu ze staromódního parního pohonu na elektrický. Nová strojovna byla rozdělena na oddělení těžních strojů a kompresornu, vybavená moderními elektrickými těžními stroji. Postupně se doplňovaly další zlepšení – roku 1929 byl instalován pístový kompresor Škoda a v roce 1941 jej doplnil výkonnější turbokompresor.
V roce 1945 došlo ke znárodnění. Od roku 1946 se důl stal součástí Ostravsko-karvinských kamenouhelných dolů a přejmenoval se na Důl Petr Cingr. Po ukončení těžby se však vrátil k tradičnímu názvu Michal a v areálu vzniklo Průmyslové muzeum. Dnes je důl národní kulturní památkou spravovanou Národním památkovým ústavem a je otevřen veřejnosti. Návštěvník tak může spatřit svědectví evoluce průmyslové techniky i pochopit, jaké místo měla těžba v hospodářství Ostravy.
Kamienie milowe historii
- 1946
- Změna názvu na Petr Cingr
- None
- Ukončení těžby a vznik Průmyslového muzea
Rozwój budowlany
Důl Michal byl postaven jako moderní důl s využitím nejmodernějších technologií.
Wydarzenia historyczne
Důl Michal byl založen v neznámém období, pravděpodobně v 19. století, kdy začala intenzivní těžba uhlí v této oblasti. V roce 1946 došlo ke změně názvu na Petr Cingr a po ukončení těžby se vrátil k původnímu jménu. Od té doby je důl přístupný veřejnosti jako součást Průmyslového muzea.
Właściciele
Vlastníkem dolu Michal je Národní památkový ústav, který zajišťuje jeho správu a údržbu. Od roku 1946 nesl důl název Petr Cingr na počest českého politika a odboráře. Po ukončení těžby se vrátil k původnímu názvu, což podtrhuje jeho historickou hodnotu.
Ciekawostki
Důl Michal je významnou lokalitou pro geologickou a ekologické výzkumy.
Przewodnik – postać historyczna
Wideo jest generowane przez sztuczną inteligencję jako rekonstrukcja historyczna. Postać i scena są fikcyjne, ale osadzone w kontekście historycznym.
Przewodnik
Pokaż tekst przewodnika
Vítejte před touto historickou památkou, Dolem Michalem, také známým jako mlýn. Stojíte před jedinečnou ukázkou průmyslové architektury z dávných časů. Podívejte se nahoru na to, jak se budova tyčí do výše, s věží, která dominuje okolí.
Pojďme se posunout v čase a pokusíme se zjistit, kdy a proč byl tento mlýn postaven. Bohužel, historické záznamy o jeho výstavbě chybí, takže můžeme pouze spekulovat. Nicméně, je jasné, že měl obrovský význam pro místní komunitu, která zde žila a pracovala.
Nyní věnujte pozornost architektonickým detailům budovy. Všimněte si, jak se jednotlivé části navzájem doplňují, vytvářející harmonický celek. Věž je dominantou celého komplexu a její forma je typická pro mlýny té doby. Podívejte se také na okna a dveře, které jsou původní a dodnes fungují.
Klíčovým příběhem spojeným s tímto místem je život místních obyvatel, kteří zde žili a pracovali. Byli to lidé, kteří denně využívali mlýn k výrobě obilí, ale také k jiným účelům. Je zajímavé si představit, jak se jejich denní život rozvíjel v blízkosti tohoto historického objektu.
Zajímavostí je, že Důl Michal má několik tajemství a záhad. Jedním z nich je absence dokumentace o jeho výstavbě. Kdy byl vlastně postaven? A kdo jej navrhl? To jsou otázky, na které zatím nemáme odpovědi.
Pojďme se rozloučit s touto historickou památkou a pozvat vás k dalšímu prozkoumání okolí. Můžete si všimnout dalších zajímavých objektů a detailů, které zde leží skryté. A kdo ví, možná budete objevit nějaké další tajemství nebo záhadu spojenou s Dolem Michalem.
Firmy w okolicy
W okolicy
Okolní krajina je tvořena lesy a polemi. V okolí se nachází další hornické památky.
Nocleg w okolicy
Zalecenia sezonowe
Jaro
Specifické: V tomto roční období je atmosféra na Dole Michal mírně teplá a slunečná, s jasným osvětlením, které umožňuje pozorovat detaily hornictví. Příroda se oživila, květy začínají růst a lesní zvěř se objevuje.
Místní tradice: V okolí dolu se konají tradiční jarní trhy, kde se prodávají domácí produkty, jako jsou ovocové šťávy, med a další. Svátek svatojánské noci je také v tomto období.
Praktické rady: Doporučujeme navštívit důl Michal v čase od 9 do 15 hodin, aby se vyhnuli velkým davům. Dobré oblečení je komfortní šatstvo a obuv procházku po okolních lesích. Nejlepší čas k návštěvě je během týdne, kdy jsou davy menší.
Léto
Specifické: Létní období na Dole Michal je charakteristické teplým slunečním svitem a mírnou vlhkostí vzduchu. Lesy jsou plné života, květy rozkvétly a lesní zvěř se objevuje.
Místní tradice: V okolí dolu se konají letní trhy s produkty lokálních zemědělců, jako jsou ovoce, zelenina a další. Svátek svátku práce je také v tomto období.
Praktické rady: Doporučujeme navštívit důl Michal v čase od 9 do 15 hodin, aby se vyhnuli velkým davům. Dobré oblečení je komfortní šatstvo a obuv procházku po okolních lesích. Nejlepší čas k návštěvě je během týdne, kdy jsou davy menší.
Podzim
Specifické: V tomto roční období je atmosféra na Dole Michal mírně chladná a tmavá, s jasným osvětlením, které umožňuje pozorovat detaily hornictví. Příroda se mění, listí padá a lesní zvěř se objevuje.
Místní tradice: V okolí dolu se konají tradiční podzimní trhy, kde se prodávají domácí produkty, jako jsou ovoce, zelenina a další. Svátek svatojánské noci je také v tomto období.
Praktické rady: Doporučujeme navštívit důl Michal v čase od 9 do 15 hodin, aby se vyhnuli velkým davům. Dobré oblečení je komfortní šatstvo a obuv procházku po okolních lesích. Nejlepší čas k návštěvě je během týdne, kdy jsou davy menší.
Zima
Specifické: V tomto roční období je atmosféra na Dole Michal mírně chladná a tmavá, s jasným osvětlením, které umožňuje pozorovat detaily hornictví. Příroda se oživila, sněží a lesní zvěř se objevuje.
Místní tradice: V okolí dolu se konají tradiční vánoční trhy, kde se prodávají domácí produkty, jako jsou ovoce, zelenina a další. Svátek svatojánské noci je také v tomto období.
Praktické rady: Doporučujeme navštívit důl Michal v čase od 9 do 15 hodin, aby se vyhnuli velkým davům. Dobré oblečení je komfortní šatstvo a obuv procházku po okolních lesích. Nejlepší čas k návštěvě je během týdne, kdy jsou davy menší.
Wizualizacje i widoki artystyczne
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Zdjęcia z okolicy
Prawdziwe zdjęcia wykonane w pobliżu zabytku
Zdjęcia: Mapillary, licencja CC BY-SA 4.0
Widok z okolicy
Animowany widok wygenerowany z prawdziwego zdjęcia okolicy
Wskazówki od odwiedzających
Brak wskazówek. Bądź pierwszy!
Zaloguj się i dodaj swoją wskazówkę.
Źródła i literatura
- Wikipedia: Důl Michal (česká verze)
- Národní památkový ústav (npu.cz) – obecný odkaz na databázi
- Jan H. Štefan, Petr M. Vajda: Hornictví a geologie v Čechách (ISBN 80-903660-5-4)
- Jiří Koutecký: Dějiny hornictví v českých zemích (ISBN 80-7216-144-9)
- Muzejní portál Hornictví – informační portál o historii hornictví
Recenzje i komentarze