Zámek Nový Dvůr se nachází v malé vsi stejného jména, která je místní částí obce Kámen v okresě Pelhřimov. Od roku 1963 je budova chráněna jako kulturní památka České republiky.

Příběh místa začíná mnohem dříve, než vznikl sám zámek. Na jeho místě stávala původně pouhopouhá poplužní dvůr, který patřil pod větší statek Proseč u Pošné. Na začátku devatenáctého století se zde postupně měnili majitelé – nejprve tu panovali Pöttingové, pak od roku 1803 převzal statek František Vernier a o čtyři roky později Karel Buttler.

Přelom přišel v roce 1810, kdy se stanu chopil Ferdinand Scherer z Neuhofsthalu. Ten se rozhodl ambiciózně – nejen že zde zřídil přádelnu, kterou chystal jako inovativní podnik, ale současně nechá starou hospodářskou budovu přebudovat na elegantní empírový zámek. Zdálo se, že je to znak vzestupu, avšak realita byla složitější.

V roce 1815, právě v čase, kdy měl být zámek dokončen a kdy se mohlo zdát, že projekt vzkvétá, jej zasáhla katastrofa. Finanční problémy Ferdinanda Scherера byly tak vážné, že byl nucen prodat největší statek – Proseč. Aspoň si však ponechal nově vzniklý statek Nový Dvůr. Tragédie však pokračovala: zadlužení bylo příliš hluboké. V roce 1819 se Scherer ocitl v konkurzu a jeho majetek přešel do nucené správy.

V roce 1830 statek odkoupil Friedrich Antonín Pilz, čímž začal dlouhý sled různých vlastníků. Nejznámějším z nich byl Volfgang Jelínek, který jej získal v roce 1863. Později si jej vezli manželé Rožánkové, pak v roce 1907 usedli manželé Glasserovi. Postupně se tu vystřídala řada dalších majitelů, až rok 1948 přinesl osudný zlom – komunistický stát statek zkonfiskoval. Půl století trvala jeho devastace. Teprve po roce 1989, v nízkých vlnách restituce, se vrátil potomkům původních majitelů.

Architektonicky jde o jednopatrovou stavbu na obdélníkovém půdorysu, kterou dominuje střední rizalit vyvrcholený trojúhelníkovým štítem. Ten zdobí originální prvek – reliéfní vyobrazení dvojice Grácií spolu se znakem rodiny Schererů. Z tohoto štítu se zvedá malá vížka s cibulí a hodinami, detailem típické pro empírový styl. V přízemí se dosud zachovaly valené klenby, zatímco v patře převládají ploché stropy.

Dnes je zámek těžkým případem. Léta zanedbávanosti od roku 1948 jej udělala značně zchátralým. Stojí jako mlčenlivé svědectví měšťanských snů, obchodních ambicí a politických zvratů, které českou krajinu prověřily a vypouštěly.