Na návsi obce Obříství stojí dvoupatrová budova zámku, jejíž zadní trakt se rozprostírá nad řekou Labem na vyvýšeném místě. Veřejnosti nepřístupný areál (adresa: Svatopluka Čecha 1) leží v rukou soukromého vlastníka, který jej získal v restituci po roce 1989, a je chráněn jako kulturní památka.

Počátky stavby sahají hluboce do minulosti. Původní tvrz na tomto místě je písemně poprvé doložena v roce 1290, již roku 1384 je u ní zmíněn kostel. V polovině 15. století se tvrz stala majetkem vlivného rodu Lobkovců, který ji vlastnil až do roku 1542. Po převzetí Vilémem Kamýckým ze Lstiboře přicházejí počátkem 17. století na řadu přestavby: Václav Pětipeský z Chyš iniciuje transformaci tvrze na zámek. Jeho snahy však přerušilo stavovské povstání, v němž zámek zkonfiskován státem.

Roku 1623 jej zakoupila Polyxena z Lobkovic, která na dalších přestavbách neměla zájem. Zámek koupil Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který v roce 1666 nechal opravit zanedbávanou budovu a zachránil ji před zřícením. Postupně střídali majitele Trauttmansdorffové, František Xaver Věžník a roku 1803 Kristián Kryštof Clam-Gallas, který inicioval celkovou přestavbu. Rozhodující vliv na dnešní podobu měl roku 1817 průkazný vlastník baron František Arnošt Koller (1767–1826), vysoký rakouský generál a diplomat. Ten dokončil započaté práce, budovu rozšířil a převezl sem své rozsáhlé sbírky antických artefaktů, které jsou dnes vystaveny v Pergamonském muzeu v Berlíně. V průběhu Kollerova správy zde působil český pedagog a spisovatel Matěj Milota Zdirad Polák, účastník napoleonských válek.

Roku 1847 zámek získal diplomat hrabě Josef z Trauttmansdorffu, jenž jej upravil v duchu pozdního klasicismu. Poslužil jako rodové letní sídlo až do smrti hraběte v srpnu 1870. Rod Trauttmansdorffů jej vlastnil až do roku 1926, kdy byl v rámci první československé pozemkové reformy zkonfiskován a začleněn do velkostatku. Od roku 1938 sloužily jeho prostory měšťanské škole, která zde setrváva do roku 1999.

Zámecký komplex doplňují další stavby. Kostel sv. Jana Křtitele, v gotickém jádru přestavěný v renesanci a na počátku 19. století, obsahuje na hlavním oltáři obraz od Josefa Berglera a rokokový postranní oltář. V kryptě se nachází hrobka rodu Františka Kollera. Pod zámkem se rozprostírá udržovaný anglický park, vzniklý v prvé polovině 19. století během některé z novodobých úprav areálu.