Klášter Chotěšov se nachází 15 kilometrů od Plzně na vyvýšeném místě nad řekou Radbuzou. Jako bývalý klášter premonstrátek patří k významným pamětihodnostem České historické krajiny, která v průběhu osmi století absorbovala zásadní zlomy a proměny.

Ženský klášter byl založen mezi lety 1202 a 1210 blahoslaveným Hroznatou na žádost jeho sestry Vojslavy. Do nově založeného domu se přesunula část sester premonstrátek z kláštera v Doksanech. Nejstarší doklad o klášterním kostele svatého Václava pochází z roku 1227, kdy zde byla pohřbena sama Vojslava.

Středověké období bylo bouřlivé. Po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 byl klášter i s kostelem v témže roce vyplenění. Následující obnova trvala postupně; kostel byl roku 1282 znovu vysvěcen. Skutečný rozkvět přišel za vlády Karla IV., kdy klášter ovládal rozměrné panství – například 56 vesnic a města Stod, Holýšov a Dobřany. Husitské války však přinesly nové utrpení; klášter byl pobořísen a vypálen. Jeho obnova se protáhla až do roku 1490.

Klášter získal hospodářskou sílu v litoměřické diecézi, kde vlastnil výnosné zboží se středem v Encovanech. Toto bohatství však bylo po husitských válkách opakovaně zkoušeno; v Encovanech vzniklo po roce 1511 letní sídlo premonstrátek, přesto však v roce 1563 byla tato hodnota definitivně prodána.

Vzhled kláštera formoval především barok. V letech 1734 až 1756 byla dokončena čtyřkřídlá budova konventu podle projektu Jakuba Augustona. Bohatá freskowa výzdoba schodiště, kapitulní síně, refektáře a kostela pocházela z ruky Františka Julia Luxe, který zanechal v budově stopy baroko.

V roce 1782 vydal císař Josef II. patent, jímž klášter zrušil. Řádové sestry dostaly rentu a musely se vystěhovat. V roce 1822 koupil Chotěšov kníže Karel Alexander von Thurn und Taxis z Řezna. O více než půlstoletí později, v roce 1878, byla klášterní budova pronajata sestrám vizitantkám vypovězeným z Porýní, které zde otevřely penzionát pro výchovu dívek.

V 20. století klášter prožíval peripetie. Roku 1925 jej pozemková reforma zkonfiskovala, během druhé světové války zde byl zřízen ženský starobinec. Od roku 1950 jej užívala armáda; toto vojenské využití trvalo do roku 1973 a vedlo k naprosté devastaci areálu. Jeden z vojenských závodů zde v letech od 1963 odsloužil i pozdější skladatel Karel Kryl.

Dnes je klášter dostupný veřejnosti s komentovanými i volnými prohlídkami. V barokním pavilonu je umístěno hasičské muzeum. V roce 2025 se výjimečně otevřely i prostory kanalizačních štol pod klášterní budovou, které poskytují vhled do techniky středověké a novověké stavby.