Koksovna se nacházela v klíčové pozici mezi Dolem Hlubina a vysokými pecemi Vítkovických železáren, kde se z ostravského černého kamennného uhlí vyráběl koks nezbytný pro železářský provoz. Ještě dlouho předtím, než byla zanesena do seznamu chráněných míst, patřila k nejdůležitějším objektům své doby.
Počátky sahají do roku 1830, kdy zde byla uvedena do provozu první pudlovací pec pro výrobu svářkového železa využívající ostravský černý kamenný uhlí. První zmínky o koksu v těchto závodech pocházejí z let 1831 a 1836, kdy byla také spuštěna první vysoká pec plnená koksem. Prvotní výroba probíhala metodou přímého koksování v milířích, což se však brzy ukázalo neúčinné. Místo toho se začaly stavět ohradové pece typu Schaumburg – v období 1848 až 1850 jich zde bylo již deset. V roce 1835 vznikly dvě baterie úlových pecí u vodního náhonu, v roce 1843 areál koupil S. M. Rothschild.
Od roku 1873 koksovny přešly pod Vítkovickou horní a hutní společnost. V následujících dekádách se náklad turbíny modernizace: v letech 1859 až 1880 zde fungovalo deset pecí typu Dulait, v roce 1881 čtyřiašedesát pecí typu Gobiet. Rok 1885 přinesl zavedení pokrokové baterie Otto-Hoffmann. Koksovací komory se nyní vyhřívaly vlastním koksárenským plynem a koks byl mechanicky vytlačován parním strojem – důležitý pokrok v účinnosti.
Až podstatnější obrat přišel v roce 1889, kdy byla spuštěna baterie se devadesáti pecemi vybavená regeneračním ohřevem spalovacího vzduchu. Tento systém umožnil zachycovat vedlejší chemické produkty – dehta, benzol, fenol a amoniak – což vedlo k vývoji dalších průmyslových provozů v areálu. V roce 1900 se postavila nová úpravna uhlí a baterie Otto-Hoffmann č. V a VI po čtyřiceti koksovacích komorách; ty však fungovaly jen do roku 1919.
Период 1909 až 1911 přinesl výstavbu tří baterií s celkem staosmdesáti devíti pecemi, jejichž provoz skončil v letech 1928 až 1929. Následovaly baterie soustavy Koppers – první v roce 1913 s čtyřiceti pecemi (do roku 1930), další v roce 1929 s třiceti pecemi typu Koppers (do 1961) a v roce 1930 baterie s čtyřiceti pecemi (také do 1961). V téže době vznikla baterie Otto s pětatřiceti pecemi se sypným provozem, kterou provozovali až do roku 1958.
V padesátých a šedesátých letech došlo k modernizaci. V roce 1961 se přestavěly pece soustavy Koppers u baterie č. IV (čtyřiatřicet pecí), v roce 1964 u baterie č. V (čtyřiašedesát pecí). Součástně se postavily druhové zásobníky a nová mlýnice. V roce 1976 byly v činnosti poslední dvě baterie se schopností zpracovat 16,6 tuny koksu na pec za den.
Provoz celé koksovny skončil v roce 1997. V dubnu 2000 byla areál s Dolem Hlubina a vysokými pecemi prohlášen kulturní památkou, v roce 2002 získal status národní kulturní památky. V témže roce byla demolována baterie č. IV. Dnes slouží zbylá zařízení jako připomínka zlatého věku českého hutnictví.
Kamienie milowe historii
- 1945
- Stát se stává vlastníkem areálu po druhé světové válce.
- 2000
- Prohlášení za kulturní památku ČR.
- 2002
- Národní kulturní památka - uznání mimořádné památkové hodnoty.
Rozwój budowlany
Koksovna byla postavena v souladu s tehdejšími technologickými požadavky na výrobu koksu. Její architektura je jednoduchá a funkční, odrážející účel budovy. V průběhu let prošla určitými úpravami a modernizacemi, aby vyhovovala měnícím se potřebám průmyslu. Dnes představuje unikátní příklad průmyslové architektury 20. století.
Wydarzenia historyczne
[{'rok': None, 'udalost': 'Založení Vítkovických železáren a zahájení provozu koksovny.'}, {'rok': 1945, 'udalost': 'Po druhé světové válce se areál stal státním majetkem.'}, {'rok': 2000, 'udalost': 'Prohlášení areálu za kulturní památku ČR.'}, {'rok': 2002, 'udalost': 'Koksovna a další objekty získaly status národní kulturní památky.'}]
Właściciele
Vlastníkem areálu byl původně Vítkovický hornický spolek, který zde provozoval těžbu uhlí a železárenský průmysl. Po druhé světové válce se stal vlastníkem stát, konkrétně národní podnik Vítkovice. V roce 2000 byl areál prohlášen kulturní památkou a později i národní kulturní památkou, což zajistilo jeho ochranu a zachování pro budoucí generace.
Ciekawostki
Koksovna Vítkovických železáren je jednou z mála dochovaných průmyslových památek svého druhu v České republice. Její zachovalý stav umožňuje návštěvníkům zažít atmosféru průmyslové revoluce a pochopit význam těžkého průmyslu pro rozvoj země. Areál také nabízí jedinečný pohled na historii Ostravy jako centra těžby a zpracování uhlí.
Firmy w okolicy
Prowadzisz przy tym zabytku restaurację, nocleg, sklep, muzeum, wypożyczalnię, wellness lub inną usługę dla odwiedzających? Pokaż się bezpośrednio osobom, które tu zmierzają — tak zobaczą Cię w aplikacji i w sieci:
W okolicy
V okolí koksovny se nachází další významné památky, které připomínají průmyslovou minulost regionu. Mezi ně patří například Důl Michal, který je rovněž národní kulturní památkou a nabízí prohlídky pro veřejnost. Dále lze navštívit Ostravské muzeum, kde jsou vystaveny exponáty týkající se historie města a jeho průmyslu.
Nocleg w okolicy
Atmosfera miejsca
Atmosferyczna wizualizacja otoczenia i epoki
Wskazówki od odwiedzających
Brak wskazówek. Bądź pierwszy!
Zaloguj się i dodaj swoją wskazówkę.
Recenzje i komentarze