Kostel svaté Markéty patří mezi tři pamět-chránené kostely v Hlučíně a tvoří urbanistickou dominantu města. Je to hřbitovní kostel s hřbitovem, situovaný na pozemcích p.č. 673 a 674, registrovaný jako kulturní památka č. 30145/8-1373.

Prvopočátky sahají do roku 1538, kdy tu postavil Kryštof ze Zvole, kanovník v Olomouci, dřevěný kostel na počest své matky Markéty. S kostelem byla založena i aktivita hřbitovního místa, jež bez přerušení pokračuje. Původní stavba byla bohatě vybavena: hlavní oltář směřoval na východ, na západní straně byla rozsáhlá chrámová loď, malý chór obsahoval oltář s obrazem sv. patronky doplněný sochou sv. Kateřiny a sv. Barbory. Součástí byly i dva boční oltáře. Stěny zdobilo mnoho obrazů, ve věžičce na střeše byl zvon.

Dřevěný kostel prožil dramatickou historii. Okolo roku 1638 vyhořel, byl obnoven v roce 1647 opět jako dřevěná stavba. Daleko smrtelněji na něj udeřil září roku 1802, kdy velký požár zničil sousední Dlouhou ves a také kostel sv. Markéty. Vypálil jej zcela do základů; zvon ve věžičce se roztavil. Na plánu města z roku 1811 se na jeho místě zakresluje již pouze kaple.

Současný kostel pochází z roku 1820. Slohově jej řadíme mezi pozdní klasicismus, přestože vykazuje prvky regionální barokní architektury. Na konci druhé světové války vyhořel třetí poté. Po válce byl kostel včetně věže zastrešen a celkově opraven.

Kostel představuje jednolodní zděnou stavbu s omítkou dominovanou věží zapuštěnou do vstupního průčelí. Věž má hranolový tvar s okosenými rohy a je završena cibulovitou střechou s lucernou. Okna jsou převážně obdélná se stlačeným odsazeným záklenkem; věž a kručta mají oválná či kruhová okna bez orámování. Areál je obklopen různorodou ohradní zdí se vstupní branou. Na hřbitově stojí neogotická kaple z 19. století sloužící jako márnice.

Kostel je dnes vztyčeným svědkem staletých dějin Hlučína. Kombinace klasicistních a barokních prvků jeho architektury odráží vývoj stavitelství v regionu a odolnost místní komunity proti opakovaným tragédiím.