Pseudogotický kostel svatého Mikuláše je farním chrámem vacovské farnosti a jednou z dominant obce na Prachaticku. Postaven byl v letech 1888–1890 na místě staršího kostela, který obec v roce 1885 rozhodla strhnout, protože již nevyhovoval jejím potřebám.

Historie tohoto místa je dlouhá. Již v roce 1193 je písemně zmíněna poustevnická kaple. Na jejím místě údajně vznikl dřevěný kostel v roce 1230. Během husitských válek jej v roce 1421 vypálili a zbořili. Po roce 1588, kdy Vacov získali Kocové z Dobrše, zde stál již kamenný kostel sv. Vavřince. Ten vyhořel v roce 1757 a jeho opravy trvaly třicet let. Patronát původního kostela dlouhá staletí střídavě drželi různí nobilitovaní rytíři. V roce 1706 dostala stavba nové varhany od horažďovského varhanáře Václava Turnovského; ty byly v roce 1861 vyměněny neznámým varhanářem za 510 zlatých.

Nový kostel projektovali architekti Jan Sedláček, J. Tille a J. Štěrbák. Základní kámen byl položen 19. června 1888. Stavbu podporoval kníže ze Schwarzenbergu, jehož erb zdobí kruchtu kostela. Kostel vysvětil 10. srpna 1890 českobudějovický biskup Martin Josef Říha.

Architektonicky má kostel křížový půdorys s trojlodím v podélné lodi, příčnou lodí a presbytářem s trojbokým závěrem. Presbytář od lodi odděluje výrazný vítězný oblouk. Věž se rozprostírá na západě; kostelu obklopuje bývalý hřbitov.

Z původního středověkého chrámu se zachovaly dva zvony od Brikcího z Cimperka z let 1568 a 1588, kterých se užívá dodnes. Několik náhrobních kamenů z let 1583, 1785, 1825 a 1856 bylo během stavby zabudováno do stěn.

Interiér je vybaven v pseudogotickém stylu. Hlavní oltář sv. Mikuláše zdobí obraz tohoto světce z poloviny devatenáctého století. Postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Janu Nepomuckému a Panně Marii. Věřící si vymohli, aby na hlavním oltáři byly umístěny sochy sv. Martina a sv. Vavřince z původního chrámu. Nový kostel dostal varhany od varhanáře Jindřicha Schiffnera ze Cvikova s osmi rejstříky a mechanickou trakturou. V roce 1929 je opravil a doplnil varhanář Čeněk Skopek z Tábora za 2800 korun československých. Oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého od malíře Antonína Lhoty pochází z roku 1899. V dvacátém století se interiérem zabýval malíř Alois Martan – vymaloval presbytář jako diplomovou práci a po Sametové revoluci přidal mozaiku Krista Pantokratora. V letech 2018–2020 kostelu vyměnili okna a instalovali vitráže se zobrazením českých zemských patronů.

Východně od kostela stojí barokní vyklenková kaple sv. Jana Nepomuckého z osmnáctého století. Areál obklopuje ze severu ohradní zed, ze zbývajících stran kovové ploty. Zvon Josef byl ulitý roku 1889 Petrem Hilzerem. Další zvony byly postupně během světových válek rekvírovány. Tradičně se kolem svátku sv. Vavřince (10. srpna) konají tzv. Vavřinecké poutě, které местní věřící považují za „malou pouť" a kterým přikládají větší význam než „velké" pouti ke sv. Mikuláši.