Kaple Povýšení svatého Kříže se nachází na hřbitově v Přešticích nedaleko silnice Plzeň–Klatovy, kam byla postavena v důsledku postupného růstu a reorganizace přeštického pohřebiště. Původně byl místní hřbitov umístěn okolo starého kostela, v roce 1810 byl přestěhován na nyní existující místo. Po více než padesáti letech, v roce 1862, se jeho plocha podařilo zvětšit na trojnásobek přikoupením sousedního pozemku. Iniciátorem nahrazení tehdejšího obecného kříže novou kaplí byl místní děkan Josef Pekárek.

Návrh stavby vypracoval pražský malíř a architekt Bedřich Wachsmann, který se v tu dobu zdržoval na zámku Dolní Lukavici. Plán podpořil a schválil hrabě Ervín ze Schönbornu. Stavba vznikla v témž roce 1862 z dostatečného množství materiálu, který zbyl po výstavbě hřbitovní zdi, a z dobročinných příspěvků farníků. Stavba stála 1031 zlatých, z čehož podél hlavní hřbitovní cesty byly vysázeny stromky z lesní školky u Ptenína. Mešní licenci kapli udělil biskupský ordinariát 20. září 1862 a caluň posvětil o dvacet dní později 12. října 1862 biskupský vikář František Příkosický z Vřeskovic, který následně celebroval mši spolu s děkanem Pekárkem, kaplanem E. V. Řičákem a Jakubem Sedláčkem.

Kaple se vyznačuje výrazným novogotickým stylem na obdélném půdorysu s nárožními opěráky. Symetrické průčelí orientované k severovýchodu, do hlavního vchodu hřbitova, člení dvojice odstupňovaných opěráků obklopující profilovaný lomený portál. Nad portálem v tympanonu je umístěna socha, kterou průvodci označují jako sv. Salvátora – tedy Ježíše Krista v roli zahradníka, motiv spojený s epizodou zjevení Marii Magdaleně. Pod špicí tympanonu se zvlňující páska nese slova Písma: „Já jsem vzkříšení i život". Boční stěny prolamují okna s lomeným obloukem. Interiér je sklenut křížovou klenbou, zatímco střechu tvoří tradičně sedlová plocha krytá bobrovkami. V roce 2019 měla kaple žlutou fasádu s bílými a šedými detaily. K zadní stěně přiléhá hrob Emanuela Václava Řičáka, přeštického děkana a historika.

V roce 2013 byla zahájena větší rekonstrukce, při níž Plzeňský kraj a město Přeštice investovaly 115 tisíc korun do obnovy krovu, střechy, fasád a zajištění odvodnění. V následujícím roce iniciovala Římskokatolická farnost sbírku na opravu interiéru – dveří, oken a zednických a malířských prací. Díky těmto krokům se kaple vrátila do nejen důstojného, ale i trvanlivého stavu, a zůstává tak svědkem devatenáctého století a forem zbožnosti své doby.