Kostel svatého Jana Křtitele v Bzenci patří mezi významné kulturní památky okres Hodonína. Jde o farní chrám s dlouhou historií, jejíž počátky sahají hluboko do středověku. První zmínka o existenci farní správy a kostela ve Bzenci pochází z roku 1235, kdy se v listině královny Konstancie objevuje jméno bzeneckého faráře Absolona. Tato zmínka dokazuje, že město mělo již v první polovině 13. století své duchovní středisko.

Původní, velmi skromný kostelík stál na místě dnešního chrámu. V roce 1615 zde vzniklo literátské bratrstvo sv. Jana Křtitele, které čerpalo z tradice založené právě tímto spojením s patronem kostela. Starou budovu, která postupem času přestala vyhovovat potřebám rostoucího města, bylo třeba zbourát. Koncem 17. století padlo rozhodnutí o její demolici a postavení nové stavby. Základní kámen dnešního kostela byl slavnostně položen 3. května 1696 a stavební práce byly završeny v roce 1702.

Nový chrám vznik v barokním slohu, kterým se v té době stavěly kostely po celé českomoravské oblasti. Jednolodní stavbu s valenou klenbou doplňuje na severní straně čtyřboká sakristie. Délka stavby činí 45 metrů, šířka 13 metrů a výška 12 metrů. Vchod zdobí portál nesoucí erb Kryštofa Pruskovského z Pruskova a jeho manželky, což dokládá jejich roli mecenášů stavby. Původně dominovala kostelu vyšší věž, do které byl zavěšen velký zvon z roku 1613. V roce 1746 byla věž přestavěna do dnešní podoby a do její báně vložena pamětní listina. Nový zvon zde byl objednán v roce 1768.

Vnitřní vybavení kostela připomíná bohatství duchovního života v 18. století. Hlavní oltář zdobí sloupový retabulum z první poloviny tohoto století, na kterém je vyobrazen křest Krista. Při sloupech stojí figury evangelistů Matouše a Jana, zatímco Lukáš a Marek jsou posazeni na konzolách nástavce. Oltáři přiléhají dřevořezby svatých Petra a Pavla. Stejně jako oltář pochází i ostatní výzdoba kostela z 18. století. U chrámu stojí kamenný sloup sv. Trojice z roku 1764, který je dalším dokladem zbožnosti místního obyvatelstva.

Nezměněnou součástí původního kostela zůstaly krypty, které sloužily pro pohřbívání členů hraběcích rodů a duchovenstva. Prostor kolem kostela se dlouhodobě využíval jako hřbitov, avšak v roce 1812 byl tento účel změněn. Tehdy byl zbudován nový hřbitov, který se nachází na jiném místě, a bývalé pohřebiště bylo přeměněno na park, který tvoří přítulné okolí kostela dodnes.

Kostel svatého Jana Křtitele zůstává celoživotním svědkem české historie. Návštěvník zde může vnímat kontinuitu středověké vize, barokní architektonické myšlenky a řemeslnou dokonalost 18. století v jednom prostoru.