Arnoltovice leží v severní části obce Poličná, zhruba 1,6 kilometru západně od centra Valašského Meziříčí, v trati zvané Němčíkov kopec. Ostatky někdejšího hradu jsou chráněny jako kulturní památka od třetího května 1958. Jádro hradu i přilehlé předhradí se nacházejí v soukromých zahradách a nejsou veřejnosti přístupné.

Hrad byl zbudován v souvislosti s kolonizací horního Pobečví, kterou řídilo biskupství olomoucké. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1307, kdy byl jistý Jiří z Arnoltovic maršálkem biskupa Jana VI. z Valdštejna a zapletl se do sporu s příborskými hrabaty. Písemné prameny později označují opevněné sídlo různými termíny – castrum, municio či propugnaculum – a dokládají, že sloužilo jako centrum biskupského lenního statku. Koncem čtrnáctého století k němu patřilo město Meziříčí, stejně jako vesnice Hrachovec, Křivé, Oznice, Poličná, Veselá a několik dnes již zaniклých osad.

Během druhé poloviny čtrnáctého století drželi léno nejprve páni z Arnoltovic – Petr a Jeneč, z nichž Jeneč léno roku 1376 prodal Oldřichovi z Kortelangen. Po Kortelangenu přešla Arnoltovice na jeho bratra Viléma. Kolem roku 1381 se hradu zmocnil biskupský hejtman Jindřích z Bělé, který jej o devět let později odprodal olomouckému biskupu Mikulášovi z Riesenburka. Tento biskup Arnoltovice učinil jednou ze svých hlavních rezidencí a vydal zde listiny roku 1394. Od roku 1396 se staly lénem Lacka z Kravař, po jehož smrti roku 1416 je převzali páni z Bystřice, jichž také připomínáme jako bratry Jindřícha z Bystřice a Choryně, který roku 1419 zde sepsal zbožnou nadaci osmi kop grošů za tři týdenní mše v meziříčském farním kostele. Tehdejší hrad měl zřejmě i vlastní kapli se kaplanem. Po Jindříchově smrti roku 1432 se ujal léna Hereš z Bystřice, poté jeho syn. V druhé polovině patnáctého století – konkrétně v letech 1449 až 1463 – jej vlastnil rod z Brňova. Posledním známým držitelem byl Zich Rynda z Nezdanic, který léno obdržel roku 1463. Roku 1466 se Zich Rynda ještě připomíná – od té doby se hrad v písemných pramenech již neobjevuje.

Arnoltovice zanikly nejspíše během česko-uherských válek a příslušné vesnice se staly součástí biskupského lenního statku Meziříčí. Na počátku devatenáctého století se měly údajně kameny ze zříceniny použít při stavbě vrchnostenské úřední budovy v Krásně nad Bečvou, která byla později přeměněna na empírový zámek Kinských.

O археоlogických nálezech není v podkladu podrobně psáno, jen zmínka na jaře 1964, kdy se při stavbě sklepa na úpatí Němčíkova kopce našlo kovové pečetidlo s gotickým štítem a bradaticemi, patřící Záviši z Bystřice z počátku patnáctého století. Podle regionálního badatele Eduarda Domluvila, který psal na začátku dvacátého století, už tehdy „po zděném hradu Arnoltovicích nezbylo památky než val" a místní obyvatelstvo původní název již neznalo.