Hrad Jivno vyrůstá z kamenného výběžku nad vodní nádrží Klíčava v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko na Klánsku. Leží v husté lánské oboře v nadmořské výšce 350 metrů a patří pod péči České republiky jako chráněná kulturní památka. Poloha výrazně vzdálená od běžných cest jej učinila nedostupným pro návštěvníky a tím jej uchránila před diváctvím, které by zříceninu dále poškozovalo.

Vzniku hradu se opírá především o archeologické nálezy. Doložené fragmenty keramiky a předmětů ze sběrů zásypů datují dobu obývání do 13. až 15. století. Písemné prameny z období vlastního provozu se nedochovaly. Zakladatelem by podle tradice mohl být král Václav I., oběžel v cestách po svých zemích a zakládat střední pevnosti na důležitých místech – nicméně bez přímého písemného dokladu zůstává tato hypotéza pouze předpokladem. Hrad předpokládá se zániku během husitských válek v 15. století. Až čtyřista let později, v roce 1546, se o Jivnu zmiňuje první písemná zpráva, která vypravuje, že ve zbořenině žil poustevník; pro něj tu byla vybudována malá kaple s provzdušňovací klášterní celkou. V roce 1551 dosáhl zříceninu nečekaný problém – křivoklátský hejtman Jan Žďárský ze Žďáru byl přesvědčen, že v základech leží zakopaný poklad, a nechal hrad důkladně prekopat. Hledání se ukázalo marné.

Hrad Jivno patří stavebně mezi typické hrady s obvodovou zástavbou. Jeho staveniště obdélníka tvaru bylo od zbytku horního výběžku odděleno mocným šíjovým příkopem. Za ním se rozprostíralo první nádvoří; v jeho čele, nad příkopem, stál bergfrit – donjon chránící vstup. Další stavby, kterých v nádvoří nějaké stály, se nedochovaly. Vlastní jádro hradu obklopovalo ze tří stran palácové křídly. Čtvrtá strana, směřující k prvnímu nádvoří, byla posílena hradební múrem. V zříceninách je vidět zbytky záchodové šachty. Vzhled kostry stavby vypovídá, že Jivno mělo valný rozsah a výstavnost, byť nevíme, jakou mělo přesně funkci.

Podle tehdejších záznamů se jednalo o hrad královský, leč bez vlastního hospodářského pozadí – zřejmě náležel jako příslušenství Křivoklátu, větší sídli poblíž. Lze se domnívat, že sloužil jako lovecký hrad, podobně jako blízký Jenčov. Jistotu však nemáme. Spisovatel Alois Jirásek si jej osvojil v literatuře, zmínit jej ve svém románu Mezi proudy I a v komedii Kolébka.

Dnes leží Jivno v hlubokých lesích Lánské obory bez přístupu veřejnosti. Zřícenina zůstává skryta před zvědavými zraky turismem, což ji dlouhodobě chrání. Je svědectvím doby, kdy byla krajina poseta malými pevnostmi a řada z nich zmizela z paměti dějin stejně jako z terénu.