Valdek je zřícenina raně gotického hradu z třináctého století, která dominuje ostrahu vyvýhajícímu z jihozápadního úbočí kopce Beranec nad údolím Červeného potoka v katastrálním území Chaloupky v Brdech. Od roku 2016 se nachází v obci Chaloupky na Berounsku v chráněné krajinné oblasti Brdy. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka, jeho havarální stav jej však činí v současnosti nepřístupným pro veřejnost.

Podle historické tradice byl hrad založen na počátku druhé poloviny třináctého století. Nejisté zmínky v písemných pramenech z téhož období se vztahují k založení zaječovského kláštera: v listině o svěcení kláštera z roku 1263 se objevuje Oldřich Zajíc z Valdeka, zakladatel kláštera, který zastával funkce nejvyššího číšníka a později purkrabího na Lokti a Pražském hradě. První skutečně ověřená zmínka o hradu pochází z roku 1315, kdy jej nese v přídomku Vilém Zajíc z Valdeka.

Hrad dlouho zůstal v rukách rodu Zajíců, který postupně rozšiřoval svůj majetek. Podle dostupných údajů jej zdědil Oldřichův nástupce a rozlehlé hradní zázemí tvořily vesnice Podluhy, Hrachoviště, Olešná, Záluží a dvory Sedlice a Okrouhlík. V průběhu čtrnáctého století se vlastnictví Valdeka dělilo mezi zástupce drobné šlechty. V roce 1344 jej drží bratři Protivci a Ctibor z Beškovic, kteří se dostali do sporu s Děpoltem z Rýzmberka. Ten hrad 15. října 1346 obléhal, přičemž se předpokládá, že jej po třech dnech dobyl, ačkoliv tato zpráva, pocházející z roku 1788, nemá dokladů. Protivci však hrad vlastnili ještě v roce 1377.

V patnáctém a šestnáctém století se vlastníci hrádu střídali mezi královskými zástavci a drobnou šlechtou. Hrad během husitských válek sloužil jako opora katolické strany, později jej vlastnili i jeho odpůrci. Na konci patnáctého století patřil Tasovi z Peruce, který jej držel v zástavě od krále Vladislava Jagellonského. Jeho nástupcem se stal Litvín z Klinštejna. Nakonec Kunat Pešík z Komárova získal hrad od krále Vladislava v roce 1509 v dědičné vlastnictví.

Z architektonické výbavy se zachovaly rozsáhlé části opevnění, bergfrit a zbytky dvou paláců. Pod hradem směrem k potoku leží zajímavé kamenné moře. Od třicetileté války je hrad opuštěn a postupem času podlehl přírodě a zkáze. Dnes se nedaří překonat havarální stav zdiva a památka tak zůstává uzavřena pro veřejnost.