Zámek Červené Pečky je dvoukřídlý barokní objekt chráněný jako kulturní památka od roku 1965. Leží v centru městysu Červené Pečky v kolínském okresu, nedaleko Kutné Hory.

Na tomto místě stála původně renesanční tvrz, kterou během třicetileté války postupně pustošili Sasové v roce 1634 a posléze Švédové v letech 1639–1640. V roce 1655 se panství Červené Pečky dostalo do rukou Jana Bedřicha z Trauttmansdorfu a ten se rozhodł vystavět zcela nový barokní zámek v sousedství zbytků staré tvrze. Stavba byla dokončena kolem roku 1670. Významnou přestavbou v okolí roku 1710 se postaral František Adam, jeden z Trauttmansdorfových synů, údajně podle plánů italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho.

Zámek postupně procházel rukama různých majitelů. V roce 1794 jej koupił právník Leopold Hrubý ze Schwanenheimu, jehož rod se stal trvalým majitelem. Rod byl v roce 1814 povýšen do panského stavu s predikátem „z Jelení" a vlastnictví si ponechał až do poloviny 20. století. V tomto období zámek zásadně vzkvétal. Byl založen park v francouzském stylu, postupně rozšiřován a v 19. století doplněn vytápěnými skleníky na orchideje. V roce 1863 přibyła k severnímu traktu čtyřpatrová věž. Zámek se stal střediskem významných osobností – zde pobýval skladatel a dirigent František Kmoch a spisovatel František Flos, který zde čerpal inspiraci pro svůj román Lovci orchidejí. V 20. století byl park v letech 1923–1926 upraven podle zahradního architekta Leopolda Baťky.

Druhá polovina 20. století přinesła zámku těžký osud. Po roce 1942 převzała majetek okupační správa, v roce 1949 došło ke znárodnění a mezi lety 1950–1990 jej užívála československá armáda. Čtyřicet let vojenského užívání jej těžce poničilo. Při restituci v roce 1992 se rodina Hrubých zdevastovaného objektu vzdála. V roce 2012 zámek koupila soukromá firma se záměrem postupné rekonstrukce – první viditelný krok byla oprava schodiště v zahradním průčelí v letech 2018–2019.

Stavba je jednopatrová se dvěma křídly ve tvaru L, krytá valbovou střechou. Jižní křídlo otevírá své průčelí do parku, na severní straně se vyznačují charakteristické obloukové arkády. Pseudorenesanční věž z roku 1863 vytváří zajímavou kontrast k baroknímu stylu. Zámecký areál obsahuje i bývalý pivovar a hospodářské budovy. Návštěvník zde vidí architektonickou a rodinnodynastickou historii české šlechty – vrstvení stylů i odkaz velkých historických otřesů na soukromý majetek.