Zámek Brněnské Ivanovice, známý také jako zámek Nenovice, je malá barokní stavba v jižní části městské čtvrti Brněnské Ivanovice v Brně. Vznikl v letech 1682 až 1686 přestavbou starší tvrze jako správní sídlo a rezidence opatů z velehradského cisterciáckého kláštera. Dnes stojí jako osamělá jednokřídlá jednopatrová budova. Zámek a okolní hospodářské budovy jsou chráněny jako kulturní památka.

Brněnské Ivanovice náležely velehradskému kláštery od 13. století. Jako centrum správy zdejšího statku vybudoval klášter ve 14. století malou tvrz. Po třicetileté válce byl hospodářský dvůr obnoven v letech 1650 až 1652. Následující stavbu nového zámku zahájil podle zadání velehradského opata Františka Petra Sylaveckého. Projekt stavby údajně vytvořil Giovanni Pietro Tencalla. Zámek měl sloužit především jako správní sídlo, postupně jej ale opati začali využívat také jako rezidenci při návštěvách Brna.

Za vlády opata Bernarda Kašpárka v letech 1691 až 1699 byla kolem zámku založena rozlehlá zahrada. V prvních dvacetiletech 18. století, zvlášť v letech 1725 až 1739, sloužil na nenovickém statku jako zplnomocněný zástupce kláštera cisterciák Engelbert Hermann. Ten na zámku nechal zbudovat kapli Panny Marie a opatřit jej štukovou výzdobou, kterou podle předpokladu zhotovil Baltasara Fontana. Byly také postaveny nové hospodářské budovy a upravovány objekty areálu. V roce 1750 však postihl ves ničivý požár. Ze staveb se zachovaly pouze sám zámek a sýpka.

Architektonicky se jedná o malou dvoutraktovou budovu. Ze severní strany východního průčelí vystupuje nárožní útvar s nadstaveným patrem. Sedlová střecha je osazená vikýři. Fasády jsou hladké, prolomené obdélnými okny s šambránami a parapetními rimami. Nad vstupem se nachází kamenná kartuš s znakem velehradského kláštera, letopočtem 1683 a iniciálami F.P.S.A. připomínajícími stavebníka opata Sylaveckého. Přízemní místnosti mají valené klenby s výsečemi, zatímco patro disponuje rovnými stropy na fabionech.

Nejzajímavější je malá obdélná kaple Panny Marie v nárožním útvaru. Její stěny pokrývají umělý mramor a cenná štuková výzdoba. Strop zdobí freskový obraz cisterciáka uctívajícího Pannu Marii. Při delší straně kaple stojí zděný oltář s replikou obrazu Brněnské madony. Na stranách oltáře se nacházejí obrazy svatého Metoděje a Cyrila, jejichž autorem je pravděpodobně František Řehoř Ignác Eckstein. Místnosti disponují také bohatou štukovou výzdobou od Baltasara Fontany.

Po zrušení kláštera v roce 1784 se statek dostal náboženskému fondu. Od roku 1790 jej postupně vlastnili různí soukromí majitelé. Nejdéle jej v letech 1826 až 1919 držela rodina Čaderských. V 20. století se majitelé několikrát vystřídali, roku 1945 byl majetek zabaven. Po druhé světové válce sloužila stavba různým zemědělským podnikům, dlouhodobě (1966–1995) Zemědělským stavbám. V letech 1980 až 1984 proběhla důležitá rekonstrukce. V současnosti patří zámek firmě Jamoz. U vstupu do areálu ze Saidovy ulice stojí v nice ohradní zdi socha svatého Jana Nepomuckého od Jana Adama Nesmanna z roku 1766, která je sama o sobě samostatnou kulturní památkou.