Zámek Žitenice stojí v obci stejného jména a je chráněn jako kulturní památka. Vznikl postupně přestavbami starší gotické tvrze, která předpokládá se existovala již v roce 1472. Tehdy vesnici dostala jako věno Ludmila, dcera kancléře Jiřího Prokopa z Rabštejna, která se provdala za Jana z Roupova, královského hofmistra a později nejvyššího písaře. Jan byl povýšen do panského stavu a rod Páni z Roupova držel Žitenice v zástavním vlastnictví až do roku 1621.

V průběhu šestnáctého a sedmnáctého století panství prošlo složitými změnami vlastnictví spojenými s právními spory a zástavními právy. Klíčovou postavou se stal Václav Vilém z Roupova, který v roce 1611 zaplatil vyšehradské kapitule sedm tisíc kop míšeňských grošů a získal panství jako dědičný statek. Nechal tvrz přestavět v renesančním slohu a proslulovával se jako mecenáš, který zval k sobě humanisty a vzdělance. V letech 1618 až 1620 se postavil do čela stavovského povstání a vedl jeho direktorium. Po bitvě na Bílé hoře však odešel do exilu a byl odsouzen ke ztrátě statku. Později se snažil získat odpuštění, ale roku 1631 se přidal k saskému vpádu a znovu musel opustit majetek. Zemřel roku 1641 v Litoměřicích a panství připadlo vyšehradské kapitule.

V polovině sedmnáctého století nechal probošt Ferdinand Leopold Beno z Martinic tvrz přestavět na barokní zámek a upravit i přilehlý kostel svatého Petra a Pavla. Práce byly dokončeny za probošta a pozdějšího litoměřického biskupa Huga Františka z Konigseggu. Výrazným architektonickým prvkem je brána do dvora s bosovanými pilastry a segmentovým štítem nese letopočet 1699 a erb probošta Huga z Konigseggu. Pravděpodobným autorem brány je architekt Giulio Broggio.

Stavba má dvoupatrový charakter se dvěma křídly propojenými v pravém úhlu. Z gotické tvrze se předpokládá, že se část zdiva zachovalo v západním křídle. Z renesanční přestavby se dochovala sdružená okna a zazděné arkády. Roku 1806 zámek vyhořel a při následné rekonstrukci byla odstraněna většina architektonických prvků. Na konci devatenáctého století byl pronajímán a během druhé pozemkové reformy rozdělen. Po druhé světové válce sloužil jako státní statek a později jednotnému zemědělskému družstvu. Od roku 1962 v něm sídlila pobočka Státního oblastního archivu v Litoměřicích. V září 2024 se v Žitenicích uskutečnilo referendum, v němž občané odsouhlasili snahu obce koupit zámek, který byl v té době nabízen za 24 milionů korun.