Karolinum, původně nazývaný Collegium Carolinum neboli Karlova kolej, se rozprostírá na rohu Ovocného trhu a Železné ulice na Starém Městě, jižně od Staroměstského náměstí. Od roku 1962 nese status národní kulturní památky a v České republice představuje jedinečné svědectví středověké akademické architektury.

Budova vznikla na místě gotického paláce Jana Rotleva, královského mincmistra a kutnohorského bankéře, který se zde vzmohl na značné bohatství díky objev nových ložisek zlata v Jílovém. Rotlev si palác přestavěl na pompézní rezidenci s věžemi, kapilí a stovásátým čtyřiceti okny. Historií přesunoval, že v srpnu 1383 svůj majestátní dům prodal králi Václavu IV., čímž údajně zachránil svého syna Martina před trestem smrti za tasení meče během právního sporu. Král komplex následně daroval Karlově koleji a do roku 1386 jej nechali stavebně rozšířit a spojit v jeden celek.

Interiér si zachovává gotickou krásu: v přízemí se nacházejí vzácné gotické klenutí ze 14. století, patro zdobí gotická arkýřová kaple. Srdcem budovy je Velká aula, Aula magna, která již od středověku sloužila pro imatrikulace a promoce studentů Univerzity Karlovy. Vnější plášť byl však zásadně proměněn barokní přestavbou, kterou v letech 1716–1718 provedl František Maxmilián Kaňka na popud rektora a právníka Václava Xavera Neumanna. Dalšími úpravami procházela budova v roce 1882 prostřednictvím Josefa Mockera a po druhé světové válce, kdy ji v letech 1946–1968 celkově modernizoval Jaroslav Fragner. Poslední úpravy realizoval mezi lety 1996–1998 architekt Tomáš Šantavý.

V současnosti je Karolinum sídlem rektora Univerzity Karlovy a jejích centrálních institucí. Zde se schází akademický senát a konají se slavnostní ceremonie promocí a imatrikulací. Komplex chráněných budov zahrnuje několik domů mezi Celetnou a Ovocným trhem, včetně Bubnovského a Buquoyského domu, doplněný kašnou se lvy od českého sochaře Stanislava Hanzíka a sochou mistru Jana Husa. Vysokoškolské nakladatelství Karolinum i planetka č. 2288 nesou jeho jméno.