Relikviář svatého Maura je romanskou памятkou z první třetiny 13. století a zároveň nejvýznamnější klenotnickou pamětihodností dochovanou na českém území. Jeho výroba sahá do let 1225–1230, kdy jej nechali zhotovit pro belgický klášter sv. Jana Křtitele ve Florennes. Zakázku dali členové zámožné rodiny Rumigny – konkrétně ji inicioval Gérard de Rumigny, biskup cambrajský, který získal vzácné relikvie svatého Jana Křtitele a později i svatého Maura z katedrály v Remeši. Do relikviáře byly postupně přidány i ostatky svatého Timoteje a svatého Apolináře. Starší schránka z textilu již nemohla splňovat vznešené požadavky na důstojné uložení těchto posvátných zbytků.

Osud relikviáře se změnil po zániku kláštera v roce 1798. Přestože klášter unikl plenění během Francouzské revoluce, jeho kulturní majetek byl postupně rozházen. Relikviář skončil v sakristii farního kostela svatého Gangulfa ve Florennes, kde dlouhá léta stál zapomenut v rohu mezi starým nábytkem. Kvůli finančním potížím se vedení kostela rozhodlo památku prodat. V roce 1838 ji zakoupil šlechtic Alfred de Beaufort-Spontin za 2500 franků. Mezi lety 1847 a 1851 nechal relikviář restaurovat nákladem tří tisíc franků. Prodej však nevyřešil všechny problémy – soudní spory se táhly roky a skončily až v roce 1900 mimosoudním vyrovnáním, kdy Beaufortové zaplatili církvi dalších dvacet tisíc franků.

Po Alfredově smrti v roce 1888 relikviář zdědil jeho syn Friedrich, který ho převezl na svůj zámek v Bečově nad Teplou. Zde byl vystavován v zámecké kapli a stal se součástí regionálního povědomí o místní kulturní bohatství. Během druhé světové války jej během kolaborace s nacistickým režimem skrylo vedení rodu Beaufort-Spontinů. V roce 1945 ho Heinrich Beaufort-Spontin se svým synem Friedrichem ukryli pod podlahou hradní kaple, aby jej ochránili před válečnými hrůzami.

Relikviář zůstal skrytý až do roku 1985, kdy jej objevily československé orgány. Následující desítka let byla věnována jeho důkladné restauraci, která trvala až do roku 2002. V roce 1995 získal relikviář status národní kulturní památky České republiky. Dnes je jeho nejčastějším místem vystavení stálá expozice na zámku v Bečově nad Teplou, kde jej mohou návštěvníci vidět v autentickém prostředí. Od roku 2022 je pak trvale vystaven i v obnovené expozici v Pluhovských domech, což zvyšuje dostupnost tohoto jedinečného románského pokladu pro širší veřejnost.