Socha Herkommana – Goliáše Socha

Kuks si vybudoval hrabě František Antonín Špork v posledních letech 17. a prvních dekádách 18. století. Přírodní prameny s údajnými léčivými vlastnostmi jej inspirovaly k vytvoření lázeňského střediska, které mělo být jednak společenským centrem, jednak nástrojem k získání společenské prestiže – Špork totiž pocházel z rodiny, kterou šlechta přehlížela kvůli prostému původu jeho otce. Základy komplexu vznikly v letech 1692 až 1696. V roce 1699 byl postaven panský hostinec U Zlatého slunce na terase nad řekou. Od roku 1702 zde fungovala nejstarší dřevěná budova divadla s hostujícími německými soubory. Postupně přibývaly lázeňské domy a v roce 1710 vznikl Šporkův zámek. Kolem roku 1724 byla celá rozprostřená architektonicko-urbanistická kompozice po obou březích Labe dokončena.

V tomto prostředí vznikla zajímavá alegorická postava Herkommana (také psáno Herkoman, Herkomman, v češtině Zvykomil). Jednalo se o fiktivního patrona nepoctivých právníků a církevních hodnostářů, který měl zosobňovat nespravedlnosti a korupci ve státě i církvích. Postava byla vytvořena v okruhu umělců obklopujících Šporka. Sochařské dílo svěřené spolupracovníkům Matyáše Bernarda Brauna vznikalo v létě 1720 a bylo dokončeno na jaře 1721. Socha byla colouovaná a opatřena posměšnými texty zdůrazňujícími její satirický obsah.

Odvážná kritika však vzbudila silný nesouhlas u vídeňských úřadů. Ve dvacátých letech 18. století se mezi Šporkem a státní mocí spolu s jezuity rozpoutal konflikt. Příčin bylo více: Šporkovy vydavatelské aktivity (tisk „závadných" knih), nekonvenční přístup k umění, zájem o jansenismus a právní spory s jezuity. Vrcholu dosáhl 26. července 1729, kdy do Kuksu vtrhl oddíl kyrysníků. Členové zvláštní komise hledali zakázané knihy a zabavili Šporkovu knihovnu. Byl vytvořen soupis „závadného umění" a některé sochy – mezi nimi Herkommanovo zpodobnění – musely být zničeny. Původní socha byla na rozkaz vyšších institucí přetesána do podoby biblické postavy Goliáše.

Upravená socha Goliáše stojí dosud naproti hostinci U Zlatého slunce a je součástí chráněné památkové rezervace Kuks (vyhlášené Ministerstvem kultury ČSR od 1. června 1971). Figura tak připomíná, jak politické a náboženské tlaky utvářely sochařství i umění české baroku.