Na návrší severně od centra obce Netín se osnáší farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, architektonický svědek několika staletí českých stavebních tradic. Jde o jednolodní stavbu, která prošla postupnými proměnami od románské doby až k baroknímu období. Kostel je chráněn jako kulturní památka a od roku 1714 představuje významné poutní místo – mariánské pouště z Velkého Meziříčí vedou sem dodnes bez přerušení tradice.

Prvopočátky stavby sahají do románské doby – předpokládá se, že vznikl koncem 13. století, ačkoli první písemné zmínky o něm pocházejí až z roku 1414. Původně šlo o jednoduchou obdélnou stavbu s plochým stropem. Koncem 15. století prošel kostel zásadní přestavbou v gotickém slohu, kdy bylo staré kněžiště nahrazeno mohutným s polygonálním závěrem a vnějšími opěráky. Zároveň byla k jeho severní straně doplněna sakristie a stěny lodi zpevněny opěráky. Ve druhé polovině 16. století byla doplněna věž, kterou následující století obdařilo barokním charakterem.

Barokní období přineslo kostelu jeho dnešní tvář. V roce 1728 vznikla oratoř nad sakristií s točitým schodištěm z nové sakristie. Největší proměnu znamenala velká rekonstrukce v letech 1739–1740, kdy byla loď zaklenutá českou plackou s výsečemi nošícími santiniovské rysy. Původní věž s dřevěným zvoničovým patrem nahradil zděný nástavec a opěráky byly stavebně propojeny slepými arkádami. Údajně roku 1770 vznikla v lodi zděná kruchta. V průběhu 19. století byla stavba pseudogoticky vymálována, avšak tato výmalba byla v šedesátých letech 20. století zabílena. To překvapivě vedlo k odkrytí pozdně gotických nástěnných maleb skrývaných více než sto let. Počátkem 21. století došlo ke zásadní opravě varhan.

Architektonicky tvoří kostel zajímavou kompozici. Krátkou loď v jádru románskou zakrývá baroní placka s lunetami. Dominantní věž s barokní hlavicí stojí na západě; v jejím valení klenutem podvěží se nachází hlavní vstup tvořený barokním portálem. Na loď navazuje presbytář s trojbokým závěrem, sklenutý třemi poli křížové klenby se žebry. V presbytáři se zachovalo gotické sedilia a pastoforium. U jeho severní strany se rozprostírá malá obdélná sakristie s křížovou klenbou, jíž dominuje oratoř.

Vnitřní vybavení kostela představuje cennou sbírku sakrálního umění. V presbytáři stojí novogotický oltář z roku 1911, v němž je uložena gotická soška Panny Marie s Ježíškem nazývaná Panna Maria usmívající se. Na stěnách presbytáře visí dva cenné obrazy Josefa Ignáce Weidlicha – Svatý Vendelín pasoucí ovce a Svatý Jan Nepomucký v modlitbě. Křtitelnice pochází z roku 1551. Zvláštností je barokní křížová cesta řešená jako jeden velký obraz rozdělený na čtrnáct polí. Varhany na kruchtě jsou osazeny v barokní skříni z roku 1681, zatímco vitráže v oknech pocházejí z roku 1892. Kostel je součástí pozoruhodného, esteticky působivého areálu tvořeného starým hřbitovem, márnicí, patrovou budovou kaplanky, barokní farou se sklepem a hospodářským stavením. U vnější zdi hřbitova se nachází Boží muka a desky se jmény netínských farníků padlých v obou světových válkách.