Kostel svaté Kateřiny se nachází v zaniklé vesnici Tamovice na území okresu Nový Jičín. Patří pod filiální správu farnosti Štramberk a spadá pod biskupství ostravsko-opavské. Dlouhá historie kostela se začala psát na přelomu 14. a 15. století, kdy byl postaven jako převodní stavba mezi dřevěnými a zděnými chrámy, které byly v té době typické pro českou krajinu.

Dendrologické průzkumy z roku 2009 přinesly cenné poznatky o stáří jednotlivých součástí budovy. Zatímco základní stavba pochází z přelomu 14.–15. století, dřevěný krov nad kněžištěm a částí lodi byl vystavěn přesně v roce 1440 až 1441. Věž byla přistavěna později, v roce 1557, a dřevěná kruchta pochází z let 1609–1610. V 17. století, po zániku původní osady, sloužil kostel vesnici Závišice. V roce 1671 pořídili nový oltář s pozlacenými řezbami a obrazem patronky. O deset let později, v 1682, zvětšili okna.

Během 18. a 19. století podléhal kostel postupným obnov. V roce 1774 a znovu v 1881 se jej podařilo částečně opravit. Roku 1895 nahradili původní barokní oltář novogotickým s sochou svaté Kateřiny, což odráželo tehdejší architektonické chutě. Významný zlom přinesl rok 1935, kdy v sousední Závišicích postaven nový kostel sv. Cyrila a Metoděje. Stará stavba v Tamovicích byla opuštěna a postupně chřadla. Během druhé světové války jej nacisté využili nelidsky – zřídili zde konírnu.

Po válce začala postupná záchrana. V letech 1949–1950 byl kostel opraven, ale nezbyl bez újmy. V devadesátých letech jej postihly krádeže. Rozhodující obrat přišel až v 21. století. V letech 2011–2012 proběhla rozsáhlá rekonstrukce za 4,8 milionu korun. Valná část – 4,4 milionu – pocházela z prostředků Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu. Firma TESLICE ze Vsetína provedla tradičními postupy opravu střechy, krovu, fasády, repasování oken a dveří, odvodnění a oplocení. V roce 2013 byl kostel vyznamenán titulem Památka roku za nejlepší projekt a realizaci.

Architektonicky se jedná o jednolodní orientovanou stavbu zakončenou pravoúhlým kněžištěm. Dominuje strmá sedlová střecha s dřevěnou věží nesoucí jehlanovitou šindelovou střechu. Na jihozápadní straně stojí kamenný gotický portál se čtvercovým tympanonem. Loď má rozměr 6,7 × 5,5 metrů, kněžiště 5,4 × 5,2 metrů. Mezi nimi vede původní gotický lomený vítězný oblouk s kamenným ostěním. Interiér skrývá kazetový strop a trojramennou kruchtu z let 1609–1610 s vyřezávanou kuželovou balustrádou. Varhanní skříň a kazatelna z roku 1663 doznaly obnovy v průběhu posledních prací. Sakristie čítá malé lomené gotické okno a oratoř přístupnou vnějším dřevěným schodištěm.

Kostel stojí v areálu archeologické lokality – hromadné hroby odkryté při průzkumu v roce 2011 dokazují, že stavba vznikla na místě staršího pohřebiště. Nedaleko stojí Proskova kaple, původní součást staré křížové cesty z Kotouče. Dnes se kostel hlásí jako svědectví trvalosti tradičního řemesla a způsobu, jak věrnost půdě a umění přežívá tisíciletí.