Kostel svatého Jana Křtitele (Dolní Hbity) Kostel

Kostel svatého Jana Křtitele je novorománská stavba v obci Dolní Hbity, okres Příbram. Stavba se stala dominantou obce, kterou je vidět ze všech směrů a která má zásadní vliv na její charakter. Od roku 1998 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel vyniká vzácností už svojí velikostí. V počtu a kvalitě věnovaného prostoru patří ke třetím největším chrámům v okresu Příbram, překonán jen kostely v samotné Příbrami a Bohutíně. Toto postavení vypovídá o historické důležitosti obce a pozornosti, kterou věřící věnovali kultu a architektuře.

Zvláštní pozornost si zaslouží varhany, které v kostele umístěné vyrobil renomovaný pražský varhanář Karel Vocelka. Jejich kvalita se projevuje jak na úrovni hlasu, tak i vzhledem – jejich vzhled vhodně se zapojuje do vnímání interiéru kostela a jeho proporcí. Jejich velikost je v přiměřeném poměru ke stavbě, kterou zdobí.

Varhany prošly dramatickou a poučnou historií. První světová válka znamenala pro jejich existenci ohrožení. Nejdříve bylo nutné odevzdat dva měděné bubny v prospěch státu. Hrozbou se pak staly i samotné píšťaly – byly totiž cínové, což byl kov běžně zabavovaný pro válečné potřeby. V únoru 1918 došlo k jejich demontáži. Tehdejší farář se však pokusil varhanům pomoci a své postavení využil k jejich záchraně. Prosadil, aby píšťaly nebyly okamžitě zpracovány, a řadu měsíců jejich odeslání zdržoval. Nakonec se však nevyhnulo jejich rozmačkání, avšak podařilo se zajistit, aby zůstaly v Dolních Hbitech až do konce války.

Prodej demontovaných cínových píšťal přinesl 9 600 korun, což umožnilo nákup nových. Tyto nové píšťaly již nebyly cínové – volba padla na zinek, který byl lépe dostupný. Jejich cena činila 3 500 korun a po namontování byly v roce 1920 také pečlivě naladěny. Tímto způsobem si varhany udržely svou funkci v liturgii kostela.

Další zkouškou bylo poškození, které utrpěly v roce 1968 při požáru věže. Při hašení zatékala do nich voda, která zapříčinila havarijní stav. Oprava přišla v roce 1969, kdy ji provedl varhanář Miroslav Heger z nedalekých Hořovic. Tak byly varhany obnoveny a vrátily se k životu.

Dnes kostel svatého Jana Křtitele zůstává vzácným svědectvím nejen o architektuře a umění, ale i o tom, jak se малá obce bránily ztrátě svého kulturního dědictví v obtížných dobách. Varhany v něm představují spojnici mezi tradicí českého varhanářství a historií regionu.