Objekt se nachází na Zámeckém náměstí v Teplicích číslem popisným 517/14 v bezprostřední blízkosti teplotního zámku, s nímž je historicky a stavebně vázaný. Kaple byla původně vybudována jako součást zámeckého areálu pro potřeby rodiny majitelů panství a lázeňských hostů Teplic.

Stavba vznikala postupně v relativně dlouhém období mezi roky 1549 a 1586 za příspění Volfa z Vřesovic, majitele teplického panství. Architektonicky se kapli řadí k pozdně gotickému nebo raně renesančnímu slohu. Při stavbě věže bylo zajímavě využito kamenné stavební prvky – přesněji kvádry pocházející z románské baziliky zaniklého kláštera svatého Jana Křtitele. Pod chrámem se nachází hrobka pánů z Vřesovic; sám Volf zde byl pohřben roku 1598, po něm předpokládá se pohřbení jeho dvou manželek a vnučky z rodu Schönbergů. Možné je také, že zde našel poslední odpočinek jeho bratr Bernard z Vřesovic.

V polovině 17. století se stavba rozšířila o čtvercovou kapli zasvěcenou svatému Antonínovi. Zásadní přeměna přišla v letech 1798 až 1806, kdy byla kaple komplexně upravena ve stylu romantické gotiky s empírovou dominantou. Tyto práce probíhaly podle návrhů drážďanského stavitele Johanna Augusta Giessela, který osobně přicestoval do Teplic, aby zednickému řemeslu ukázal, jak má fasáda věže a ostatní prvky vypadat. Mezi nejviditelnější zásahy patřilo zvýšení severní věže a zazděnout starého vstupu na oratoř; věž se při své nové výšce a podobě stala výraznou dominantou celého města. Korunuje ji balustráda se osmi fiálami. Původní plán zahrnoval i nové okno za hlavním oltářem, který se však neuskutečnil kvůli nesouhasu místního knížete. Kaple byla po skončení prací znovu vysvěcena roku 1806 a získala si pověst jednoho z prvních projevů romantického slohu na českém území.

Stavba je jednolodní zděnou budovou s polygonálním závěrem zpevněným opěrnými pilíři zakončenými fiálami. Severozápadní průčelí je членěno mělkým štukováním, hlavní vstup je formován lomeným obloukem s bohatou zdobou a štíhlým vimperkem. Okno nad vchodem je lemované dvojitou šambránou a členěno třemi jeptiškami s kružbovými motivy.

Od konce 19. století se kaple sporadicky otevírala pro pravoslavné bohoslužby lázeňských hostů. Od roku 1950 je její domovem Česká pravoslavná církev, která zde uskutečňuje pravidelné boho­služby v neděli a ve svátky od desáté hodiny dopolední. Z téhož roku pochází tamější ikonostas umístěný před hlavním oltářem. V roce 2016 byla v boční kapli pietně vystavena ostatky svaté Kláry.