Kostel svatého Martina je barokní farní chrám stojící na náměstí Míru ve Frenštátě pod Radhoštěm v okresu Nový Jičín, kde je chráněn jako kulturní památka. Jedná se o jednolodní stavbu s bohatou architektonickou výpravou a cennými uměleckými sbírkami z různých věků.

Historie stavby dosahuje hluboko do minulosti. Na místě dnešního kostela stál již ve 14. století dřevěný chrám. Ten však při velkém požáru v roce 1661 vyhořel. Kamenný kostel byl poté vystavěn a jeho stavba byla dokončena v roce 1680. Těsně před jeho vysvěcením však postihla stavbu nová tragédie – jen den předtím byla vydrancována a vypálena. Po této katastrofě se farnost uchýlila k filiálnímu kostelu zasvěcenému svatému Janu Křtiteli. Šedesát let později, v roce 1740, byla původní stavba opravena a rozšířena o dvě boční kaple – kapli svaté Barbory a kapli svatého Jana Nepomuckého. Původně součástí areálu byl také hřbitov, který byl zrušen v roce 1824.

Architektonicky se prosazuje barokní styl. Dominantou je hranolová věž s hladkou fasádou a cibulovou baní, která věnčí hřeben střechy. Ve zvonkovém patře věže jsou na všech stranách vysoká okna a kulaté ciferníky hodin. Na severní straně k věži přiléhá patrová hmota sakristie a oratoře. Interiér je osvětlen nízkými půlkruhovými okny v presbytáři i bočních kaplích. Stavba je zaklenuta valeně se dvěma páry styčných lunet, zatímco loď a oratoř jsou plochostropé.

Vybavení kostela odráží jeho dlouhou historii. Z 18. století pochází část dřevěných dveří se zachovalými zámky a kováním. Rokokový mobiliář a monstrance pocházejí již ze 17. století, konkrétně monstrance z roku 1631. Počátkem 20. století byly instalovány hlavní prosklené dveře se secesním dekorem a nové kostelní lavice. Zvláštní předmět zájmu představuje závěsný triptych Valašské Madony od Adolfa Liebschera – jeho kopie se nachází také v kapli na Radhošti. V kostele je také umístěn Valašský Betlém od Jana Knebla.

Zvony nese dlouhou a složitou historii. Původní zvony Martin, Václav, Urban, Fabian a Marie byly svěceny v roce 1585 olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. Během první světové války je vojenské rekviziční komise postupně odebraly – v roce 1916 a opět v roce 1917. Dnešní zvon svatého Martina váží 500 kilogramů a je dílem Josefa Tkadlce z Holenkova, kterého požehnal biskup ostravsko-opavské arcidiecéze Václav Lobkowicz. Na zvonu se nacházejí vyobrazení sv. Martina, znak Frenštátu a nápis „Deus caritas est", kterému se věnování věnuje také obci Trojanovice za její finanční přispění.

Kostel leží na okraji ostrohu nad říčkou Lomnou a je obklopen farením domem a hospodářskou budovou. Stavba si zachovala svůj historický charakter, přestože prošla částečnými úpravami v průběhu 20. století. Představuje typický příklad barokní architektoniky, která se vypořádala s dramatickými zvraty své minulosti a stále slouží jako důležité místo formování místní komunity.