Písečník je svérázná a v mnoha ohledech jedinečná dělnická kolonie v brněnské městské části Brno-sever, v katastrálním území Husovice. Jedná se o jednu z bývalých nouzových kolonií, která vznikla v místě někdejší pískovny. Její prostor s kapkovitým obrysem tvoří jediná slepá ulice Písečník, vycházející z křižovatky s ulicí Hořejší a Lozíbky. Zajímavostí je pěší propojka se schody vedoucí do ulice Soběšické; vjezd do ulice je zakázán kromě dopravní obsluhy. Kolonii z západu ohraničuje tělo železniční tratě nazývané "Tišnovka", z jihu ji uzavírá příkrý svah a postupně zastavované území sousední kolonie Lozíbky.

Název kolonie (v průběhu času se vyskytoval jako Kolonie in der Sandstätte, Kolonie v písečníku nebo Kolonie Písečňák) přímo souvisí s provozem pískovny. Postupně vytěženou plochu nahrazovaly malé domky určené pro rodiny dělníků nedaleké Královopolské strojírny, která se s kolonií spojovala přímou silnicí. První stavby v Písečníku vznikly již počátkem roku 1919, především u silnice směřující na Královo Pole. Postupně narůstalo množství domů, zvláště v jižní části pozemku. Část pozemku patřila obecnosti, část staviteli jménem Grimm.

Zástavba byla od počátku velmi hustá. Ve třicátých letech minulého století tu stálo osmdesát čtyři domů a na zbývajícím prostoru bylo vytyčeno dalších třicet dva míst pro stavbu, přidejme-li také tři obchody. Přesto se mezi stavby vtěsnaly malé zahrádky. Domky měly různou podobu – jednaly se o jednoduché dřevěné stavby, ale také o tzv. příbytky vytvořené z vyřazených železničních vagónů, které byly pro dělnické rodiny dostupné za cenu zhruba 1 500 Kčs za kus. Při přestavbě se železniční vagóny obložily rákosovým pletivem s nanesenou omítkou, jejich stěny se vybílily a přidaly se sedlové střechy s pálenou krytinou. Ve třicátých letech pak vznikaly i běžné zděné domy. Specialitou Písečníku byly sklepy vyhloubené přímo v pískovcových stěnách. Celkově se předpokládá, že v této části Brna mohlo žít kolem čtyř set obyvatel.

Po skončení druhé světové války počet obyvatel Písečníku rapidně klesl. Plánovaná byla demolice celé kolonie v souvislosti s přeložkou železniční trati, kterou se podařilo dokončit v roce 1953. Nakonec však stavba odřízla jen severní okraj osady a zbouráno bylo pouze několik domů. Na celé území byla následně uvalena stavební uzávěra v souvislosti s plánem na výstavbu Husovického tunelu – ten však nakonec vede jinde a Písečník se jej nedotkl. Stavební uzávěra do jisté míry zakonzervovala vzhled domů.

V osmdesátých letech služily řada domů jako garáže, dílny nebo byly využívány jako víkendové chaty. Výrazná přeměna lokality začala až v devadesátých letech dvacátého století. Od té doby postupně a nenávratně mizí podoba tohoto neobyčejného místa. K atraktivitě pro bydlení přispívá relativní klid i velmi dobrá dopravní dostupnost – lokalita se nachází poblíž nájezdu na Velký městský okruh, autobusová zastávka Lesná je vzdálena jen stovku metrů, v dosahu je také železniční zastávka Brno-Lesná a tramvajová smyčka Štefánikova čtvrť.