Klášter augustiniánů byl vybudován v roce 1263 bratry Pavlem z Luštěnic a Smilem z Cítova, kterými byli také jeho prvními donátory. Mniši sem přicházeli z kláštera v Pivoně. Konventní kostel sv. Vavřince vysvětil biskup Jan III. z Dražic. Již v roce 1268 potvrdil král Přemysl Otakar II. bohaté nadání tohoto nového kláštera od jeho zakladatelů. Během 14. století se klášter dále rozrůstal – roku 1328 získal příjmy ze Střem a vlastnil hojné pozemky. Roku 1373 však vypukl spor mezi klášterem a samotným Mělníkem o hranice jejich majetků.

Největší krizi prožil klášter v husitských válkách. Dne 18. března 1421 byl vypálen husity, přičemž 26 členů konventu bylo buď pobito, nebo nuceně opustilo klášter. Řeholní život byl obnoven až v roce 1484, avšak brzy poté poznamenala instituci trvalá krize – kázeň mezi mnichy silně poklesla a v klášteře se usídlilo mnoho mnichů italského původu. Během českého stavovského povstání se klášter a jeho statek staly majetkem města Mělníka. Posledním převorem před povstáním byl od roku 1615 Gabriel z Hory Ulmy. V roce 1619 stavovské vojsko klášter přepadlo, odstavilo jej od hmotného zabezpečení a použilo jeho prostředky na vojenské účely. Teprve v roce 1620, když Mělník koupil klášterní areál od stavů, mohli řeholníci znovu obývat více místností. Obnova se pak datuje do roku 1640, kdy klášter a kostel prošly barokní přestavbou. Při vyzdobování hlavního oltáře se podílel proslulý baroko-malíř Karel Škréta. Řeholníci v tomto období vykonávali také duchovní správu okolních farností, například v Horní Vidimi.

Náboženské reformy císaře Josefa II. přinesly další zásah – v roce 1789 byl klášter zrušen. V té době pobývalo v klášteře patnáct řeholníků, které bylo třeba přesunout do dalších institucí: části odešly ke sv. Tomáši v Praze, do Bělé pod Bezdězem či do Svaté Dobrotivé u Hořovic. Augustinián Marek Blažej se stal prvním farářem nově zřízené farnosti v Pšovce, zatímco konventní kostel sv. Vavřince byl prohlášen za farní chrám. Klášter a jeho statek pak koupilagrunt Marie Ludmila z Lobkovic, která zde zřídila kanceláře vrchní správy lobkovického panství Mělník. V 80. letech 20. století budova sloužila jako učňovská škola.

Stavbu tvoří čtyřkřídlá dvoupatrová budova kolem obdélného dvora s ambitem. Kostel sv. Vavřince stojí na severní straně areálu. Prostory přízemí jsou sklenuty valením s lunetami nebo křížovou hřebínkovou klenbou. Jižně od kostela se nacházejí dva obdélné prostory se křížovými žebrovými klenbami, z nichž jeden slouží jako sakristie. V ambitu s původními arkádami, jež byly roce 1866 zazděny, je dochován mramorový náhrobník z roku 1574. Kostel si uchoval gotický pravoúhlý presbytář; později byla přistavěna jednoduchá plochostropá loď.

Od roku 2019 slouží klášter jako domov pro seniory se sociálními službami. Kulturní památka, kterou řídí společnost Senlife, se stala v roce 2021 nositelem Zvláštní ceny poroty soutěže Best of Realty.