Vítejte v Žatci, městě, které se roku 2023 zapsalo na Seznam světového dědictví UNESCO pod názvem „Žatec a krajina žateckého chmele". Je to zatím nejmladší česká lokalita na tomto prestižním seznamu a zároveň jedna z nejvoňavějších. Stojíte totiž v samém srdci světového centra aromatického chmele, který dal chuť pivům po celém světě. Nadechněte se, projděte se úzkými uličkami nad řekou Ohří a nechte se vést příběhem, jenž se tu píše už přes tisíc let.

Začněme na náměstí Svobody, hlavním prostranství historického jádra. Kolem vás stojí řada dochovaných měšťanských domů s podloubími a barevnými fasádami, které připomínají dobu, kdy byl Žatec bohatým a rušným trhovým městem. První písemná zmínka o Žatci pochází už z roku 993, a když ho v roce 1261 povýšil král Přemysl Otakar II. na královské město, získalo výsady, díky nimž rostlo jeho bohatství. To bohatství mělo brzy zelenou barvu a hořkou chuť, chmel.

Nad střechami města se tyčí kostel Nanebevzetí Panny Marie se svou mohutnou věží. Vyšlápněte si po schodech nahoru, protože právě odsud se otevírá to nejkrásnější, co Žatec nabízí. Pod vámi se rozprostírá historické jádro s červenými střechami a za ním, kam až oko dohlédne, se táhnou chmelnice. Vysoké konstrukce s dráty, po nichž se pne chmel do výšky až šesti metrů, vytvářejí zvláštní zelené katedrály pod otevřeným nebem. Tento pohled, město spojené s okolní kulturní krajinou chmele, je přesně to, co UNESCO ocenilo jako jedinečný svědek staletého vztahu člověka a jedné jediné rostliny.

Sestupte zpět dolů a vydejte se do chmelařské čtvrti. Uvidíte monumentální cihlové budovy s vysokými štíty a řadami vikýřů ve střechách, to jsou historické chmelové slady a sklady z 19. a počátku 20. století. Vikýře nesloužily jen pro krásu, ale byly nezbytné k sušení a větrání sklizeného chmele, který se sem po žních svážel. V Žatci jich stojí přes sedmdesát a je to největší dochovaný soubor takových staveb na světě. Právě tato jedinečná průmyslová architektura, spojená s obchodem a zpracováním chmele, dělá ze Žatce místo, jaké jinde nenajdete.

Proč je zrovna žatecký chmel tak výjimečný? Pěstuje se tu odrůda zvaná žatecký poloraný červeňák, ve světě proslulá pod názvem Saaz. Je to jemný, aromatický chmel, který nedodává pivu prudkou hořkost, ale spíš ušlechtilou vůni a vyváženou chuť. Právě on stojí za charakterem prémiových světlých ležáků, mezi něž patří i legendární Pilsner Urquell. Když si tedy někde na světě dáte kvalitní český nebo po českém vzoru vařený ležák, je velká šance, že v něm cítíte právě kousek Žatecka. Chmel odsud se po staletí vyvážel do pivovarů po celé Evropě a jeho pověst z něj udělala jakési „zelené zlato".

Svou procházku můžete zakončit v Chrámu chmele a piva nebo v Chmelařském muzeu, kde se dozvíte vše o pěstování, sušení, lisování i obchodu s chmelem a o tom, jak se z drobných šištic stává nezaměnitelná chuť. Pokud vaše návštěva připadne na začátek září, máte štěstí, koná se tu festival Dočesná, oslava konce sklizně a největší chmelové slavnosti ve střední Evropě. Ať už přijedete kdykoli, Žatec vám nabídne vzácné spojení královské historie, industriální krásy sladů a živé tradice, která z jedné voňavé rostliny dokázala vytvořit světový poklad.