Zbraslavský klášter, v latině nazývaný Aula Regia, vznikl jako cisterciácké opatství v pražské čtvrti Zbraslav na rozkazu krále Václava II. Jeho strategická poloha nedaleko soutoku řek Vltavy a Berounky mu umožňovala využívat přírodní zdroje a vodní cestu k transportu. Od svého založení se klášter stal důležitým duchovním a kulturním střediskem. Na jeho půdě byla vytvořena Zbraslavská kronika, která se zapsala do české historiografie. Opati kláštera měli v pozdním středověku značný vliv na politiku Českého království, přičemž původní stavby měly gotický charakter typický pro tento období.

Osud kláštera se razantně změnil po transformacích české státnosti. Přesun královského pohřebiště do katedrály sv. Víta a změna vládnoucí dynastie postupně degradovaly klášter na instituci druhořadého postavení. Zvlášť těžké ztráty utrpěl během husitských válek a při útoku švédských vojsk během třicetileté války. Přestože následovaly pokusy o barokní přestavbu, roku 1785 je zastavil císařský dekret Josefa II. o rušení klášterů, které se nezabývaly vzděláváním, vědeckou prací ani péčí o nemocné. Zbraslavský klášter byl zrušen spolu s dalšími osmi českými a moravskými cisterciáckými kláštery a jeho majetek přešel do rukou náboženského fondu. Klášterní budovy se následně změnily na hospodářská zařízení – sloužily jako cukrovar, skladiště obilí, výrobna chemikálií i pivovar.

Moderní obnova přišla až ve 20. století, kdy Cyril Bartoň z Dobenína zrekonstruoval a přestavěl areál na zámecké sídlo. V následujících desítiletiích do roku 2009 sloužil klášter jako výstavní prostor pro sbírku asijského umění Národní galerie. Nemovitost byla vrácena Bartoňům z Dobenína v rámci restituční politiky a roku 1995 byla zařazena na Seznam národních kulturních památek České republiky. V současnosti se v areálu plánuje vybudovat depozitář knihovny Národního muzea se studovnou pro studenty a badatele.

Největší uměleckou hodnotu představuje součást areálu – barokní kostel sv. Jakuba Většího. Kostelem jsou vyzdobeny obrazy předních českých barokních mistrů Karla Škréty a Petra Brandla, přičemž jedním z nejcennějších děl je deskový obraz Madony ze Zbraslavi. Kostel je také poslední spočinutím posledních přemyslovských králů, jejich ostatky zde podléhají zvláštní ochraně. Kostel je veřejnosti běžně přístupný v rámci pravidelných bohoslužeb.