Kostel svatého Petra a Pavla v Jeníkově reprezentuje pozdně barokní styl a vznikal postupně mezi lety 1756 až 1763. Jeho stavba následovala tragickou událost – původní kostel stojící na téže lokalitě ze roku 1551 vyhořel v roce 1756. Kostel byl vysvěcen roku 1763 a postupně se stal dominantou obce, jejímž vzhledu do značné míry určuje vzhled. Od roku 1964 je důležitou součástí seznamu chráněných kulturních památek. V posledních dvou dekádách, od roku 2005, je kostel postupně opravován, především na střeše, aby si zachoval svůj původní ráz.

Stavitele koncipovali chrám jako jednolodní prostor s půlkruhovým uzavřeným presbytářem. Západní průčelí se vyznačuje tříosou kompozicí, přičemž obě strany střední osy jsou konkávně prohnuta a členěny pilastry. Průčelí je zakončeno štítem, kde se od roku 1898 nacházejí sochy sv. Petra a Pavla. Na jižní straně kostela připojuje čtvercová sakristie. Tato architektura je typickou ukázkou tehdejšího vkusu, který kombinuje funkčnost se zvýšením plastické výraznosti stavby.

Interiér neskrývá své bohatství. Hlavní oltář je ciboriový se sochami světců, po stranách se nacházejí dva protějškové boční oltáře. Pozoruhodná je iluzivní oltářní architektura malovaná na východní stěně presbytáře, jejíž součástí je závěsný obraz Nanebevstoupení Páně od J. Q. Jahna pocházející z roku 1760. V presbytáři lze vidět velmi zachovalý obraz sv. Václava z poloviny osmnáctého století. Další výzdobou jsou čtyři obrazy evangelistů ze dvacátých až třicátých let osmnáctého století. Pod kostelem se nachází socha sv. Salvátora z jeho první poloviny.

Zvlášť zajímavou kapitolou jsou zvony v západní věži. Nejstarší je velký zvon z roku 1496, vyrobený pražským mistrem Jiljím Konvářem. S dolním průměrem 81 centimetrů nese v gotické minuskuli nápis zmíněný dochovaný o svém původu: „Léta Páně 1496 toto dílo vyrobeno je mistrem Jiljím." Předpokládá se, že původně byl určen pro jiný kostel a dostal se sem později, zřejmě v souvislosti s válečnými rekvizicemi. Zajímavé je, že v devatenáctém století ještě v inventáři kostela zmiňován není. Jde o dosud jediný známý zvon od tohoto zvonaře v severních Čechách. Druhý zvon vytvořil roku 1925 zvonař Richard Herold z Chomutova; nese německé nápisy a byl posvěcen pátého července v jubilejním roce 1925. Třetí, nejmenší zvon, pochází zřejmě z dvacátého století a není blíže určen.

Kostel stojí jako svědectví kontinuity české historie – na místě, kde stála již dřívější svatyně, a sám se stále stará o své příchozí. Procházka jeho interiérem nabízí setkání se čtyřmi staletími uměleckých i duchovních snah, od raného středověku přes baroko až do dvacátého století.