Kaple Nalezení svatého Kříže se nachází v klínu mezi ulicemi Lípová, U Císařských lázní a Poštovní v Havlíčkových sadech. Na tomto místě stála nejdříve starší kaple z roku 1693. Tu v letech 1728–1730 nahradila současná stavba, kterou postavil teplicí zednický mistr Kristian Lagler. Od roku 1964 je kaple oficiálně chráněna jako kulturní památka.

Stavba dlouho sloužila jako hřbitovní kaple. Kolem ní se rozprostíral starý teplický hřbitov, který byl kdysi za městem a nahradil staršího na místě démolovaného děkanského kostela sv. Jana Křtitele. Ten byl zrušen roku 1760. Hřbitov sloužil jako pohřebiště měšťanů až do svého zrušení v letech 1863–1864. Tehdy zanikly i ohradní zeď a náhrobky, prostor byl postupně upraven v park. Kapli však zůstala v rukou církve a sloužila k příležitostným bohoslužbám. Po druhé světové válce v ní byl umístěn depozitář teplického muzea. V roce 1996 ji pronajala Církev řeckokatolická, a když se ukazalo, že stavba je ve špatném stavu – interiér silně devastován, presbytář pouhým příbytem parkovních laviček – město Teplice ji odkoupilo a zrekonstruovalo do dnešní podoby.

Architektonicky jde o drobnou stavbu s jedinou lodí a pravoúhlým zakončením. Presbyterium má valenou klenbu s lunetami. Průčelí zdobí pilastry a štítový nástavec s volutami. Na fasádě jsou umístěny dvě bronzové desky se jmény důstojníků spojeneckých armád, kteří zemřeli na následky zranění v bitvě u Chlumce a Přestanova 29.–30. srpna 1813 a byli zde pohřbeni. Stavba je orientována směrem k východu, což odpovídá tradičnímu řešení sakrálních staveb.

Ze starého hřbitova se zachovaly pouze dva náhrobky. Jedním je hrob německého básníka Johanna Gottfrieda Seuma, jemuž věnoval francouzský sochař a architekt František Lauba spolu s jeho kolegou H. Kühnem памятник z roku 1895. Druhým je hrob teplického purkmistra Josefa Matyáše Wolframa, ve své době známého jako hudební skladatel. Tyto památky nejsou pouhou vzpomínkou na minulost – jsou také svědectvím toho, jak se postupem času měnilo vztahy města ke své historii.

Dnes je kaple součástí kulturního života města. Spravuje ji Regionální knihovna Teplice, která v ní pořádá výstavy a koncerty. Každý rok se zde také koná tradičně Noc kostelů. Tichá barokní stavba v parku tak získala nový smysl – místo poslední odpočinku se stala místem pro setkávání, umění a reflexi minulosti.