Zámek Jenerálka se rozprostírá v Praze 6-Dejvicích mezi ulicemi U Vizerky a Nad Habrovkou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Až do první poloviny 20. století náležel katastru obce Nebušice. Na tomto místě vedla od raného středověku důležitá komunikace směřující od Prahy dále na sever.

Původní stavbu tvořil hospodářský dvůr se zahradou, který pochází zřejmě z konce 18. století. Své dnešní zámecké půvabu získal objekt až díky neobarokní přestavbě. Název Jenerálka odkazuje na slovo „generál" – traduje se, že v druhé polovině 18. století zde sídlila část rakouského generálního štábu. V 19. století zde bydlel malíř August Bedřich Piepenhagen, který v zámku roku 1868 zemřel.

Rok 1922 přinesl zásadní zvrat. Jenerálku zakoupila kancelář československých legií a Podpůrný fond legionářský, a stavba se stala domovem legionářů-invalidů. Toto poslání se však zásadně změnilo po atentátu na Reinharda Heydricha. Objekt byl přeměněn na dětský domov s tvrdým režimem pro 46 dětí, jejichž rodiče buď zemřeli v koncentračních táborech, nebo byli popraveni. Dne 14. dubna 1944 byly tyto děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice na jižní Moravě. Během posledních měsíců války sem Karl Hermann Frank shromáždil i vězněné politiky, kterých chtěl využít pro správu země. Všichni vězňové byli osvobozeni 7. května 1945 během Pražského povstání – mezi nimi byli mimo jiné i členové paraskupiny Chalk.

V období socialismu sloužil zámek jako sídlo výzkumného ústavu vakuové techniky, který spolupracoval s národním podnikem Tesla. Stavba v této době postupně chátralá. Po pádu komunismu roku 1989 ji zakoupili baptisté, kteří zámecký areál kompletně obnovili. Od té doby zde sídlí Mezinárodní baptistický teologický seminář, které Jenerálce dává nový smysl a chránil ji před dalším zánikem.