Kostel svatého Martina stojí na Žalanského ulici v Řepích nedaleko autobusové zastávky Ke Kaménce a patří mezi vzácně dochované středověké stavby v této části Prahy. Areál celý je chráněn jako kulturní památka. Prvotní dřevěný chrám vznikl v polovině 12. století. Když stavba shořela, pozůstalí se rozhodli ji nahradit trvalou stavbou. Počátkem 13. století nechal postavit na stejném místě kamenný kostel pražský měšťan Frovín, který si ves Řepy zakoupil od benediktinského opatství v Břevnově. Kámen na stavbu pocházel z nedalekých opukových lomů v Břevnově.

Původní stavba měla skromný půdorys typický pro románský sloh – obdélníkovou loď, na východě přiléhající apsidu a na západě hranolovou věž postavenou kolem roku 1225. Z této éry se dochoval pozdně románský portál s tympanonem a malovaným křížem. Gotické období přineslo do stavby kamenný sanktuář v severní zdi apsidy, který byl později zakryt omítkou. Následující staletí si stavba prošla postupnými úpravami – v 18. století vneslo baroko do apsidy nový oltář, v 19. století přemístil klasicizmus hlavní vchod do západní stěny věže a přidal opěráky.

Okolo kostela se od 13. století nacházel hřbitov, kde se pohřbívalo až do 19. století. V roce 1837 jej nahradil nový řepský hřbitov dále v ulici Žalanského. Zajímavou stopu zanechala v místě bitva na Bílé Hoře – roku 1968 byly při stavbě kanalizace odkryty hromadné hroby, waarin se předpokládá pochování padlých vojáků z oné bitvy.

Dvacáté století začalo klídem – oplocením na ochranu před hospodářskými zvířaty. Po druhé světové válce zavěsili na věž nové zvony zasvěcené svatému Václavovi a svatému Martinovi, které odlil českobudějovický zvonař Rudolf Perner. V 70. letech však kostel uzavřeli, mobiliář odvezli a stavba rychle chátral. Zrušení blízkého návesního rybníka zhoršilo hydrogeologické poměry. Až ke konci 80. let se začalo se statickým zajištěním stavby. Rok 1990 přinesl archeologický výzkum, který pomohl při následující rekonstrukci. Začátkem 90. let byla stavbě vrácena středověká podoba a byly zachovány důležité historické prvky.

Dnešní interiér kombinuje autentické zbytky s moderním přínosem. Návštěvník najde varhany, obraz malíře Viléma Kandlera, vitrážové okno sklářů Jiřího Černohorského a Viléma Voňky. Nový rozměr dala stavbě i současná umělecká díla – plastiky sochaře Josefa Bláhy a obrazy jeho bratra Vlastimila Bláhy v nové sakristii. Od roku 1996 je kostel farním chrámem Římskokatolické farnosti u kostela svatého Martina Praha-Řepy.